Vaše první kolejiště · Díl 3 z 5

Vratná smyčka kolem hory

Trať vede vnější stranou dokola a vlak otočí – včetně toho, jak je to s přepólováním.

Doba: 15 min · Předpoklad: Díl 1 (První ovál)

Rozpracováno: Na této části se ještě pracuje – obsah průběžně doplňujeme a upravujeme.

Vratná smyčka vede trať dokola tak, že vlak nakonec jede v opačném směru – praktické pro změnu směru jízdy, elektricky ale malá výzva. V tomto díle jednu postavíte a pochopíte, proč ji kontrola plánu u dvoukolejnicových kolejí hlásí.

Výchozí bod: váš základní ovál z dílu 1 – smyčku připojíte zvenku k jeho trati. (Každý díl seriálu navazuje na ovál, ne na předchozí díl.)

Krok 1 – Smyčka

Od jedné výhybky na své trati veďte oblouk vnější stranou dokola zpět na tutéž trať – vlak z ní vyjede v opačném směru. Jakmile se smyčka uzavře, kontrola plánu nahlásí vratnou smyčku, tedy přesně to, co právě vzniklo. Zjištění tu není chyba, ale znamení úspěchu. (U tříkolejnicových kolejí jako Märklin C kontrola plánu mlčí: tam problém s polaritou neexistuje.)

Uzavřená vratná smyčka, označená v kontrole plánu

Krok 2 – Proč přepólování?

Ve vratné smyčce se vnější kolejnice někde setká s vnitřní – při stejnosměrném proudu by to byl zkrat. Na skutečném kolejišti úsek smyčky oddělíte a ve správnou chvíli ho přepólujete (při digitálním provozu to za vás automaticky udělá modul vratné smyčky). Pro plán stačí vědět: Tady je potřeba přepólování.

Schéma: Ve smyčce se setká kladná kolejnice se zápornou – oddělený úsek se přepóluje

Krok 3 – Zjištění jako tahák

Klepněte v kontrole plánu na zjištění vratné smyčky (u tříkolejnicových kolejí žádné není, viz krok 1): Smyčka se v plánu rozsvítí a položka jednou větou vysvětlí, co je třeba udělat na skutečném kolejišti (počítat s modulem vratné smyčky, případně s izolovanými styky). Přes „Další informace →“ se dostanete na podrobnou stránku pravidla.

Klepnuté zjištění vratné smyčky vysvětluje přepólování, smyčka je označená

Jak dál?