Stoupání spirály
Rozpracováno: Na této části se ještě pracuje – obsah průběžně doplňujeme a upravujeme.
Co se kontroluje? U každé rozpoznané spirály: efektivní stoupání – jmenovité stoupání plus přirážka za odpor v oblouku podle orientačního pravidla Johna Allena (32 ÷ poloměr v palcích, v procentních bodech; platí pro H0, ostatní velikosti Trackplanner přepočítá podle jejich rozchodu). Navíc: poloměr spirály pod minimem z praxe.
Proč je to důležité? Ve spirále působí každý oblouk jako další stoupání. Příklad výpočtu ze zdroje uvedeného níže: R = 420 mm s podjezdnou výškou 10 cm plus 12 mm překližky jako podkladu kolejiva, tedy 112 mm na jeden závit, dává jmenovitě 4,2 % – plus 1,9 bodu přirážky za oblouk je to efektivně 6,1 %. Tam skoro žádná lokomotiva nevytáhne víc než sama sebe. Proto platí: pod poloměrem ~630 mm spirála v H0 prakticky nikdy nefunguje.
Jak to opravit: Zvětšete poloměr (působí dvojnásob: menší přirážka A delší dráha na jeden závit), co nejvíc snižte podjezdnou výšku nebo výškový rozdíl získejte jinak (otevřená rampa, zvednutí základní roviny).
Čísla a výchozí hodnoty: Mezní hodnota = mezní hodnota stoupání (2,5 %); nejmenší poloměr 630 mm (H0, přepočteno).