Změna zakřivení v klesání

Rozpracováno: Na této části se ještě pracuje – obsah průběžně doplňujeme a upravujeme.

Klesání z boku a skok zakřivení shora: stlačená kinematika se tam nemůže vysunout

Co se kontroluje? Zda se uvnitř rampy skokově mění zakřivení – rovná kolej → oblouk, změna poloměru nebo protisměrný oblouk. Jde o každou rampu: v jednom z obou směrů jízdy je to vždy klesání.

Proč je to důležité? Z kopce tlačí zadní část vlaku a lokomotiva vpředu brzdí – každá kinematika krátkého spřáhla je pod tlakem a zasekne se v zasunuté poloze. Dokud zakřivení neskáče, nemá to následky: při stálém poloměru se kinematiky jednou nastaví a pak už se nehýbou; při plynule se měnícím zakřivení – v přechodnici – se stejné vychýlení rozloží po celé délce oblouku, místo aby přišlo najednou v jednom styku.

Na skoku zakřivení ale musí kinematiky změnit polohu naráz – právě tam, kde je tlak drží na místě. Nárazníky se opřou o sebe a působí jako tuhá vzpěra; v oblouku míří jejich síla ven a vůz mezi tlačícím vlakem a brzdící lokomotivou je nejslabším článkem. Ve 2D plánu vypadá to místo neškodně – proto se při plánování skoro vždy přehlédne.

Jak vážné to je? – rozhoduje směr jízdy. Při tažení je změna zakřivení převážně neškodná: vlak drží kinematiky vysunuté, nemusí se proti tlaku nijak pohnout. Nebezpečné je sunutí – z kopce samo od sebe, při posunu záměrně. Situaci zhoršují: dlouhé vozy (větší vychýlení na každý stupeň skoku zakřivení), dlouhý těžký vlak za místem skoku a malý poloměr za skokem.

Jak to opravit:

  1. Vložte přechodnici – flexibilní kolej skok vyhladí, kinematika se vysouvá postupně, ne naráz. Kontrola plánu ji postaví na jedno kliknutí („Vložena přechodnice z flexibilní koleje“).
  2. Veďte celou rampou stálý poloměr – pak se zakřivení vůbec nemění. Spirály mají z toho důvodu celou dobu stejný poloměr.
  3. Přesuňte skok do rovného úseku – bez klesání není tlak a bez tlaku se kinematika nezasekne.

Čísla a výchozí hodnoty: Kontroluje se od stoupání 1,0 %. Zakřivení se měří na obou koncích styku – rozhoduje tedy skok tam, ne otázka, zda poloměr zůstává po celé rampě stálý. Za skok se považuje rozdíl zakřivení od 1,5 · 10⁻³ 1/cm (hodnota pro H0, přepočtená podle velikosti): Piko A R48 ↔ R54 se počítá, R90 ↔ R100 ne. Mezi dvěma flexibilními kolejemi platí hrubší práh 2,5 · 10⁻³: dílčí kusy postaveného přechodového řetězce na sebe navazují se zbytkovými skoky až ≈ 2 · 10⁻³ – šum při proložení téže křivky, žádný skutečný skok. Čistě postavená přechodnice proto nehlásí nic: na jejích okrajích zůstává skok pod 1,5 · 10⁻³, uvnitř pod prahem pro flexibilní koleje. Protisměrný oblouk se počítá vždy, ať je skok jakkoli malý.

Tři řešení, každé shora a v podélném profilu: jeden poloměr, přechodnice, skok v rovném úseku